INION talk s Pavlou Vargovou: Umění jako cesta k technologiím

Když se řekne galerie, většina z nás si možná představí hlavně obrazy na stěnách. Pavla Vargová, galerijní pedagožka a výtvarnice působící v Interaktivní galerii Becherova vila, ale už řadu let dokazuje, že galerie může být také místem objevování, experimentování a hledání souvislostí mezi uměním, technologiemi a světem kolem nás.

Od porcelánu až do Becherovy vily

Pavla pochází z Karlových Varů a už od dětství měla blízko k výtvarné tvorbě. Vystudovala design porcelánu a následně výtvarnou pedagogiku. Právě během studia se poprvé setkala s galerijním vzděláváním a začala přemýšlet o tom, že by se mu jednou chtěla věnovat.

„Říkala jsem si, že by bylo strašně skvělý dělat galerijní edukace ve Varech, v místě, kde bydlím,“ vzpomíná. Když tedy krátce po dokončení školy dostala nabídku podílet se na otevření nově rekonstruované Becherovy vily, neváhala. 

Od roku 2011 je klíčovou součástí týmu Interaktivní galerie Becherova vila a letos si připomíná už patnáct let svého působení. Za tu dobu se podílela na desítkách výstav, připravila stovky workshopů a vzdělávacích programů a pomohla přivést do galerie tisíce návštěvníků.

Proč by děti měly chodit do galerie?

Pavla je přesvědčená, že význam umění je mnohem širší, než si často připouštíme. Podle ní galerie nepomáhá pouze rozvíjet kreativitu, ale učí také pozorovat, komunikovat a přemýšlet o světě kolem sebe. „Hlavně se naučíte pozorovat, hledat, pak samozřejmě i kritické myšlení,“ vysvětluje.

Právě schopnost vytvořit si vlastní názor považuje za jednu z největších hodnot, které může umění nabídnout. „Snažím se návštěvníky naučit dívat se na ta díla, uvidět v těch dílech něco a vytvořit si na ně vlastní názor,“ říká.

A důležité je podle ní začít co nejdříve. „Myslím si, že by to mělo patřit už od malička k běžným činnostem stejně jako sport,“ dodává.

Když se výtvarná výchova potká s fyzikou

Jedním z témat, které Pavlu dlouhodobě fascinuje, je propojování oborů.

Zatímco mnoho lidí vnímá výtvarnou výchovu jako samostatnou disciplínu, ona ji chápe jako nástroj, který může pomáhat vysvětlovat i zdánlivě nesouvisející témata. „Výtvarná výchova se dá napojit na všechny další předměty,“ říká.

Ve svých programech proto propojuje umění s matematikou, literaturou, fyzikou nebo moderními technologiemi. „Díky výtvarce můžete vysvětlit třeba nějaký matematický proces,“ vysvětluje.

Tato mezioborovost podle ní otevírá nové možnosti vzdělávání a pomáhá dětem chápat souvislosti mnohem přirozeněji.

EduBox o čipech

Jak se galerijní pedagožka dostane k projektu o výrobě čipů? 

Pavlu oslovila technologická firma, která hledala způsob, jak veřejnosti srozumitelně vysvětlit výrobu čipů a fungování polovodičových technologií.

Místo složitých prezentací nebo technických manuálů tak díky ní vznikl vzdělávací program, který dětem přibližuje svět elektroniky jednoduchou a hravou formou.

Před samotnou tvorbou navštívila výrobní provoz a detailně se seznámila s celým procesem výroby. „Už při té prohlídce mi napadaly různé nápady, jak to nějakým způsobem zprostředkovat,“ vzpomíná.

A právě zkušenost galerijní pedagožky jí pomohla převést složité technické informace do podoby, které porozumí i úplný laik. Dnes je díky spolupráci s FabLabem EduBox součástí vzdělávacích aktivit a pomáhá dětem po celé republice objevovat svět moderních technologií způsobem, který je baví.

Nebuď plejtvák: když technologie pomáhají přírodě

Dalším zajímavým projektem je Nebuď plejtvák, který propojuje environmentální vzdělávání s moderními technologiemi. Děti se v něm učí, jak šetřit vodou a energiemi, a zároveň si vyzkouší praktické aktivity spojené s recyklací.

Součástí programu je například výroba ručního papíru pomocí síta vytvořeného na 3D tiskárně. Projekt je příkladem, že technologie nemusí být pouze cílem samy o sobě, ale mohou pomáhat řešit i konkrétní problémy každodenního života.

Tradice Karlovarského kraje jako inspirace pro budoucnost

Přestože se Pavla věnuje moderním technologiím, nezapomíná ani na historii regionu. Velkou inspirací jsou pro ni tradiční obory, které byly s Karlovarským krajem po generace spojeny.

Porcelán, sklářství, krajkářství nebo hornictví podle ní představují obrovský potenciál nejen pro kulturu, ale také pro vzdělávání a inovace. „Ty tradice tady jsou. Můžeme na ně navázat a ještě více je rozšířit,“ říká.

Proto se snaží ukazovat dětem i dospělým, že minulost a budoucnost nemusí stát proti sobě. Naopak mohou vytvářet silný základ pro nové nápady a projekty.

Na prubířském kameni v Augustusburgu

Velkou zkušeností pro ni byla také umělecká rezidence v německém Augustusburgu, kde reprezentovala Karlovarský kraj. Ve své tvorbě se zaměřila na téma prubířství, historického způsobu ověřování kvality kovů.

Výsledný projekt nazvala Na prubířském kameni a propojila v něm hornickou historii regionu, krajkářství, práci se sklem i moderní technologie. „Když je někdo na prubířském kameni, tak je vlastně vystaven nějaké zkoušce,“ vysvětluje symboliku názvu.

Nebát se přijít s vlastním nápadem

Co by Pavla poradila kreativcům, podnikatelům a vlastně všem, kteří přemýšlejí nad vlastním projektem? 

„Hlavně se nestyďte, nebojte se někam zajít svoje nápady říct, předložit a nevzdávejte to,“ vzkazuje. Začít můžete třeba u nás, v INIONu, kde si na vás rádi uděláme čas a probereme s vámi, co budete potřebovat. 

Poslechněte si celý rozhovor

Pusťte si tento díl na YouTube nebo Spotify! Odebírejte INION talk – prostor pro lidi, kteří tvoří, podnikají a mění svůj region k lepšímu. 

‍