„Nejtěžší je to přežít.“ Fotograf Ondřej Kalmán o zákulisí Tour de France v podcastu INION talk

V nejnovějším díle našeho podcastu jsme vyzpovídali Ondřeje Kalmána – fotografa, který se více než třicet let živí focením a posledních třináct sezón dokumentuje Tour de France pro Škodu Auto. Třetí nejsledovanější sportovní událost světa zachycuje nejen skrze dramatické momenty na trati, ale i v zákulisí, kde vznikají desítky portrétů hostů, fotky z doprovodného programu a personalizované obálky s výstupy z každého dne.

S Ondřejem jsme si povídali nejen o tom, co taková práce obnáší – od technického zázemí, přes spánkový deficit až po logistické výzvy – ale i o jeho cestě k profesi fotografa, vztahu k řemeslu a o radách, které by dal těm, kdo chtějí ve focení něčeho dosáhnout.

Dělník fotografie, ne umělec

K fotografii se dostal už na základní škole, kdy poprvé zachytil svět fotoaparátem Smena 8. Jeho profesní dráha začala v 90. letech, kdy si zařídil živnost a začal se fotografováním živit. Už tehdy přistupoval k práci prakticky: „Plním přání svých objednavatelů. Svých zákazníků. Tudíž funguju jako takový dělník. Oni chtějí, abych něco udělal – a já to udělám.“

Růžový tank a první honorář

První fotografie, za kterou Ondřej dostal zaplaceno, má opravdu nečekaný příběh. Psal se rok 1991 a Ondřej, tehdy ještě student vysoké školy, bydlel v Praze na Strahově. Cestou na Arbesovo náměstí si všiml neobvyklé scény u tanku číslo 23. Poslanci federálního shromáždění v čele s Janem Rumlem přetírali tank zpět na růžovo – jako politický akt navazující na slavnou akci výtvarníka Davida Černého.

„Měl jsem u sebe první barevnej kinofilm, co jsem si kdy koupil. Říkal jsem si, že ho vyzkouším. A najednou jsem byl jedinej, kdo to vyfotil!“ Jedna strana ukazovala noční zásah Davida Černého, druhá Ondřejovy snímky ze dne, kdy tank natírali poslanci. To musel být pocit!

Jak se fotí Tour de France?

V zákulisí Tour de France je všechno přesně načasované. Každý den začíná brzy ráno, přesunem, přípravou, fotografováním samotné etapy i hostů společnosti Škoda Auto. Ondřej patří do tzv. hospitality týmu. „Fotografuji nejen dění na závodě jako takovém, ale fotím i hosty Škody Auto – významné partnery, zákazníky, bývalé sportovce."

To znamená nejen zachytit emoce a momenty, ale také vyrobit a vytisknout personalizované obálky s fotografiemi ještě během noci, aby je hosté dostali hned další den. „Spíme tak tři, čtyři hodiny denně. Většinou končím ve dvě, ve tři ráno, a tak na šestou vstávám."

Vše probíhá v pohybu – během 21 etap se tým přesouvá napříč Francií. Společně se sparing partnerkou, fotografkou Olou, tvoří mobilní jednotku, která zvládá nejen focení, ale i postprodukci a tisk. "Měli jsme ve voze tiskárny, fotopapíry. Museli jsme mít vypracovaný sofistikovaný systém. Ráno jsme fotili hosty se jmenovkami, abychom je poznali, když se večer převlečou."

Největší výzva? Přežít

Když se ho ptáme, co je na focení Tour de France nejtěžší, možná jsme čekali spíš odpověď typu "zachytit vítěze" nebo "pracovat se světlem." Ondřej ale odpovídá bez váhání: "Nejtěžší je přežít."

Je to dlouhá, vyčerpávající šňůra. Fotografie musí být kvalitní, rychlé, přesné. Zákazník je chce co nejdřív. A zároveň nesmí chybět nic důležitého. "Někdy spíme v autě, někdy nestihneme vůbec nic. Už se mi stalo, že jsem usnul i za jízdy. Naštěstí auto mělo asistenta a zastavilo. Zachránilo mě."

Cesta ke Škodovce vedla přes parkoviště

První zakázku pro Škoda Auto získal v roce 2007, kdy se značka objevila na velké konferenci v Karlových Varech. Ondřej chtěl fotit, ale nikdo ho tehdy neznal. „Tak jsem se dostal do týmu, který parkoval auta. A když hlavní fotograf nemohl, zaskočil jsem ho.“

O čtyři roky později přišla první Tour. Od té doby je součástí týmu každý rok. „Byl jsem u zrodu hospitality programu. Nikoho jsem nenahrazoval. A postupně mě oddělení Škody Auto posouvalo dál.“

Na ukázku z jeho tvorby se můžete podívat na jeho Facebooku nebo Instagramu, stojí to za to!

Tipy pro mladé fotografy: nefoťte zadarmo

Ondřej během rozhovoru otevřeně mluví o zkušenostech, které by si přál znát na začátku. Například o tom, proč se nevyplatí pracovat zdarma pro klienty s nadějí na budoucí odměnu.

„Když si najdete klienta a budete od začátku pro něj pracovat zadarmo, ten klient už vám nikdy nic nezaplatí. Pracujte zadarmo, ale jen na svém vlastním projektu. Vymyslete kreativní kampaň, třeba pro Coca-Colu, a ukažte ji. Ale nefoťte cizí zadání zadarmo."

Asociace, cenotvorba a budoucnost fotografie

Ondřej je členem Asociace profesionálních fotografů ČR, kde dříve působil i ve správní radě. Zkušenosti s cenotvorbou ho vedly k přesvědčení, že mnoho fotografů se neumí ocenit. „Měli jsme na webu výpočetní faktory, podle kterých si fotograf mohl vypočítat cenu. Ale museli jsme to stáhnout, protože Úřad pro hospodářskou soutěž to označil za kartelovou dohodu."

Budoucnost fotografie vidí realisticky. „Fotografie tady bude. Jako přežili malíři po objevu fotoaparátu, přežijí i fotografové. Ale AI změní způsob, jak pracujeme. Fotobanky to pocítí jako první.“

A co dál?

Přes tři dekády zkušeností, vyučování fotografie na střední škole, práce pro časopis Reflex, focení hudebních nástrojů pro Amaty Kraslice, tvorba filmového plakátu k filmu A bude hůř – Ondřej má za sebou víc než jen „zakázky“.

Když se ho ptáme, co by si ještě chtěl splnit, odpovídá: „Vyfotit odlet rakety na Mars.“ To je aspoň cíl!

A jeho vzkaz pro všechny, kdo fotí? „Foťte. Trénujte oko. Dneska je jedno, jaký máte foťák. Důležitý je, co vnímáte a co zachytíte. A nezapomeňte si dělat selfie. Jednou vám bude líto, že jste je neměli.“ 

Pokud milujete fotografii, chcete se o ní dozvědět něco víc, nebo prostě rádi posloucháte autentické příběhy, tenhle díl je přesně pro vás. Ondřej Kalmán není jen profesionál s třicetiletou praxí, ale i vypravěč, pozorovatel, člověk s pokorou k řemeslu a neskutečným množstvím zkušeností, které umí předat s nadhledem i humorem.

Poslechněte si celý rozhovor na našem YouTube kanále nebo na Spotify!

‍

‍