Od dětských knih o vesmíru až k misi Artemis II: Daniel Biskup míří za svým snem stát se astronautem

V nejnovějším díle našeho podcastu jsme přivítali výjimečného mladého hosta –  Daniela Biskupa, šestnáctiletého studenta Gymnázia Ostrov, aktivního člena projektu Česká cesta do vesmíru, ambasadora českého kosmického programu, kadeta mise Zero-G a jednoho ze čtyř českých studentů, kteří měli možnost sledovat start mise Artemis II přímo na Floridě.

Na první dobrou by se mohlo zdát, že podobné příběhy patří spíše do Spojených států nebo velkých evropských metropolí, ale Daniel je důkazem toho, že cesta k velkým snům může začít i v Karlovarském kraji.

„Pro mě to je vyloženě od narození“

Když se Daniela zeptáte, kdy jeho zájem o vesmír začal, nemusí dlouho přemýšlet. „Pro mě to je vyloženě od narození,“ usmívá se.

Vzpomíná na dětství, kdy si prohlížel knihy o vesmíru a společně s tatínkem sledoval starty raketoplánů. Zatímco většinu dětí zájem přejde, se u něj postupně proměnil v dlouhodobý cíl.

7 měsíců výzev. Na konci zůstalo jen 26 kadetů

Jedním z největších milníků na Danielově cestě byl program Zero-G, který vznikl v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Jeho cílem není jen umožnit mladým lidem zažít stav beztíže, ale také vyhledávat a rozvíjet studenty se zájmem o vědu, technologie, kosmonautiku a další STEM obory.

Do výběrového řízení se přihlásilo 861 uchazečů z celé České republiky. Následovalo sedm měsíců náročných testů inspirovaných skutečným výběrem astronautů. Každé kolo vyřadilo přibližně polovinu účastníků.

Účastníci absolvovali osobní pohovory, testy fyzické kondice i úkoly zaměřené na spolupráci pod tlakem. Daniel si vybavuje například měření maximální síly, test VO₂max na rotopedu nebo disciplínu inspirovanou armádním výcvikem, při které museli plnit neznámé úkoly s 10kg batohem na zádech.

Dostat se mezi 3% nejúspěšnějších uchazečů byla sama o sobě obrovská zkušenost. To nejzajímavější ale teprve mělo přijít.

Jaké to je, když zmizí gravitace?

Odměnou za absolvování programu byl let v parabolickém letadle společnosti Novespace, které dokáže simulovat stav beztíže.

Během každého manévru zažívali účastníci přibližně 22 sekund bez gravitace. Celý proces se opakoval šestnáctkrát během jediného letu. „V začátku to byl naprostý chaos. Nám doslova padala podlaha pod nohama,“ vzpomíná Daniel.

Euforii ale střídalo přetížení, při kterém na tělo působila téměř dvojnásobná gravitační síla než za běžných podmínek. A právě v jednu takovou chvíli dostal nápad vyzkoušet kliky. „Říkal jsem si, že to prostě musím zkusit,“ směje se.

Jak přiznává, nebyl to úplně nejlepší nápad. Jeho vestibulární systém měl na celou situaci poněkud odlišný názor.

Proč je cesta na Mars složitější, než si myslíme

V podcastu jsme se dostali také k tématu, které Daniela v poslední době fascinuje možná ještě více než samotné rakety: kosmické záření.

V rámci stáží v Akademii věd ČR Daniel navštívil také Ústav jaderné fyziky, kde se dozvěděl, jak zásadní problém záření představuje pro budoucí lety na Mars. „Když bych teď aktuálně letěl na Mars, tak bych tam přiletěl a vůbec bych nevěděl, co tam dělám,“ vysvětluje. Dlouhodobé působení kosmického záření totiž velmi ovlivňuje lidský organismus i fungování mozku.

Právě proto dnes vznikají nové technologie ochrany astronautů. A některé z nich vás určitě překvapí. „Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS se testují i obyčejné vlhčené ubrousky,“ říká.

Téma záření ve vesmíru ho natolik zaujalo, že dnes společně s kamarádem přemýšlí nad vlastním konceptem ochrany astronautů. „Řekli jsme si, že vyřešíme problém jaderného záření právě ve vesmíru,“ dodává.

Artemis II a cesta na Floridu

Další mimořádnou zkušeností byla účast na startu mise Artemis II, která představuje další krok lidstva zpět k Měsíci. Dostat se na Floridu ale nebylo jednoduché. Daniel a jeho kolegové museli sami hledat partnery a podporovatele, kteří by jejich cestu pomohli financovat. „Obepsal jsem asi padesát firem,“ vzpomíná.

Podporu nakonec získal mimo jiné od Karlovarského kraje, společností DHL, Amphenol, SKF a dalších partnerů. Díky tomu mohl stát jen několik kilometrů od rakety, která odstartovala na jednu z nejsledovanějších vesmírných misí současnosti.

Česko má ve vesmíru silnější pozici, než si myslíme

Mnoho lidí si pod vesmírnými technologiemi představí především NASA nebo SpaceX. Podle Daniela ale hraje významnou roli i Česká republika. „V Česku působí více než 150 firem, které se podílejí na kosmickém průmyslu,“ říká.

Nejde přitom jen o software nebo elektroniku. „Třeba v Klatovech se dělá až jedna třetina pláště té rakety. To není zdaleka zanedbatelná část,“ dodává.

Velké sny začínají malými kroky

Kromě vesmíru jsme mluvili také o sportu, disciplíně a překonávání vlastních pochybností. Daniel pravidelně běhá, plave a leze. Právě pohyb mu pomáhá zvládat náročné období, kdy se na něj valí škola, projekty, cestování i další povinnosti.

Přestože má před sebou ještě dlouhou cestu, jeho přístup může být inspirací nejen pro mladé lidi.

„Říct si přesně, co chci,“ shrnuje jednu z nejdůležitějších věcí, které se naučil.

A na závěr přidává radu, která se netýká jen vesmíru:

„Když do něčeho chcete jít, jděte do toho naplno a začněte co nejdřív to jde, protože čekat se opravdu nevyplácí.“

A právě díky podobnému přístupu se dnes šestnáctiletý student z Karlovarského kraje dostává k příležitostem, o kterých většina lidí jen sní.

Poslechněte si celý rozhovor

Pusťte si tento díl na YouTube nebo Spotify! Odebírejte INION talk – prostor pro lidi, kteří tvoří, podnikají a mění svůj region k lepšímu. 

‍