Od učitelky k ředitelce nemocnice: Inspirativní příběh Jitky Bureš Samákové
V dalším díle podcastu INION talk, který vznikl ve spolupráci s projektem WIN, jsme si povídali s Ing. Jitkou Bureš Samákovou, ředitelkou nemocnice Sokolov. Její příběh dokazuje, že úspěšná kariéra vede často nečekanými cestami - z původního snu o právnické profesi se stala respektovaná manažerka ve zdravotnictví.
Od stydlivé učitelky k sebevědomé manažerce
Jitčina cesta začala učitelováním na základní škole. „Tam jsem prostě musela začít mluvit. Byla jsem rozklepaná, ale zjistila jsem, že mě děti berou, respektují, poslouchají." Škola ji naučila překonat stydlivost a najít v sobě dar komunikace, který se jí později velmi hodil.
Z finančních důvodů přešla na úřad jako sociální pracovnice a současně si na dálku dokončila vysokoškolské vzdělání. „Bylo to náročné - dítě, rodina, práce a k tomu studium. Ale ta ctižádost něco dosáhnout byla silnější." Její přístup inspiroval i její dceru: „Když ty sis dodělala vysokou školu při práci, tak já musím dodělat vysokou školu normálně."
Politické "vybočení" a ponaučení
Zajímavou kapitolou bylo období v komunální politice. „V radě města byli samí muži. V zastupitelstvu jsme snad byly jenom dvě ženy." Zkušenost jí ukázala specifika mužského prostředí: „Měla jsem pocit, že ti mužští trochu přeslýchali můj názor."
Nakonec politiku opustila: „Jsem člověk, který by chtěl něco dělat, někde se posouvat, a v té politice to není vždycky o tomhle."
Zdravotnictví jako životní výzva
Přelom přišel s pozicí ekonomky v nemocnici. „Pochopit systém zdravotnictví bylo to nejtěžší. Jak se hradí, jak se vykazuje, kdo to platí." Ale houževnatost zvítězila: „Do roka jsem to zvládla - hnal mě motor: chceš tu zůstat, tak se to musíš naučit."
Když dostala první příležitost vést nemocnici, narazila na vlastní limity. „Projevilo se, že neumím delegovat. Začalo mě to dohánět." Tehdy upřímně přiznala: „Říkala jsem jednateli, že to nezvládám, že ředitelovat nechci."
Druhá šance a filozofie vedení
O roky později byla požádána o vedení Karlovarské krajské nemocnice - tentokrát už připravenější. Čtyři roky včetně covidového období ji naučily sílu týmové spolupráce: „Poznala jsem, že lidi se daleko více semkli. Uměli jsme spolu mluvit, respektovat se, pomáhali si."
Dnes vede nemocnici Sokolov s filozofií aktivního přístupu. Praktikuje "gembu" - pravidelně pracuje přímo v provozu. „Strávila jsem čas škrábáním brambor, byla u myčky, vydávala obědy. Chtěla jsem poznat skutečný provoz."
Ženy ve vedení zdravotnictví
V současné době je ve skupině Penta Hospitals mnoho žen ve vedoucích pozicích. „Jsme tam skoro půl na půl z těch nemocnic." Jitka připomíná, že v regionu vede nemocnici v Ostrově žena a Karlovarská krajská nemocnice má v čele generální ředitelku.
Podle ní ženy do vedení přinášejí citlivější vnímání problémů, větší důraz na spolupráci a respekt, ale zároveň i schopnost dělat rozhodnutí pod tlakem. „Už si myslím, že jsme dokázaly, že to taky umíme a že se umíme posouvat. Akorát je to někdy těžší.“
Karlovarský kraj má potenciál
Jitka věří v region: „Nemyslím si, že jsme ošklivý kraj. Máme jedinečnou přírodu, mladí lidé tady můžou lyžovat, jezdit po cyklostezkách." Pro přilákání mladých zdravotníků navrhuje: „Uvažujeme o kempech pro mediky - ukázat jim, že se budou chtít po škole vracet do našeho kraje."
„Musíme přestat říkat, že jsme nejchudší, nejmenší. To musíme vyvracet, protože to tak není," apeluje na změnu vnímání regionu.
Rady pro mladé
Pro budoucí generace má jasné poselství: „Důležité je mít trpělivost, trochu skromnosti a vydržet. Dělej to, kde se budeš cítit potřebná a kde tě to bude bavit. Nejde to o vysokou školu - jsou profese, které to nevyžadují, ale musíte být dobré v tom, co děláte."
Její příběh ukazuje, že úspěšná kariéra nemusí být naplánovaná od začátku. Důležité je zůstat otevřený příležitostem, nebát se přiznat vlastní limity a umět se z chyb poučit. Poslechněte si celý díl na YouTube nebo Spotify!
Projekt WIN, ve spolupráci s kterým tento podcast vznikl, je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu Interreg Danube. Jeho cílem je zlepšit postavení žen na trhu práce v periferních průmyslových regionech.
